Rakytník a proces jeho kvetení

Květní pupeny se u rakytníku zakládají na nově narůstajících výhoncích. Rakytník plodí na výhonech minulého roku, u spodu nových výhonů. Samčí květy se formují dříve než květy samičí, a to od začátku června. Ke konci srpna jsou již viditelné základy samčích i samičích květů. Ke konci roku nejsou květní pupeny ještě plně vyvinuté.

Samčí květy mají na podzim již zřetelné čtyři tyčinky a základy prašníkových komůrek. Plného vývoje dosahují až na jaře následujícího roku. Samičí květ má jednoduché, pohárkovité okvětí a jeden pestík. Pestíkový hrbolek se do podzimu přetvoří na počínající plodolístek. Při ohýbání jeho nižšího okraje se začíná formovat semeník. U založených samičích květů se brzy uvnitř nedokončeného semeníku zakládá hrbolek semene. Diferenciace plodolistu na semeník, stonek a bliznu u větší části květů a také formování semene se dokončí až na jaře. Celková doba potřebná pro vytvoření plnohodnotného květu představuje 10 měsíců.

Už v podzimním období lze dobře rozlišit podle pupenů samčí a samičí keře. Samčí pupeny jsou výrazně větší. Pupeny samičích květů jsou kryty dvěma masitými šupinami. U rakytníku se květ spolu s listy a pokračujícími zárodky výhonku zakládá ve smíšeném pupenu, na rozdíl od jiných dřevin. Květy se zakládají nížeji než základy listů, v paždí pupenových šupin, t.j. u základu budoucího výhonu. Později, při zrání plodů, mají stejné rozložení i plody. Tak jako květy, tak později i plody jsou rozloženy po celé délce přírůstku minulého roku, těsně vedle sebe. Rovnocenné výhony nevyrostou ze všech pupenů.

Dobře vyrostlé výhony se formují jen z 5–7 oček v nejvrchnější části větve, která vyrostla v minulém roce. Ostatní, nížeji položené výhony zůstávají krátké a pomáhají vyživit zrající plody a postupně, někdy až koncem vegetace odumírají. Na bázi těchto výhonků se formují spící pupeny, které se probudí a prorůstají, když je keř ohrožen okusem zvěří nebo po odřezání větví.

Rakytník je v 5.–8. roce už plně rozvinutým keřem s dobře rozloženými přesleny výhonů. Výhony s listy a také úroda je rovnoměrně rozložena po obvodu koruny. U plodících keřů rakytníku se zakládají prosté, ale i směsné pupeny. Převládají směsné pupeny (se začátkem kvetení v nižší části a listů ve vrchní). Na jaře z nich pak dorůstají plodonoše 3–5 cm dlouhé, někdy i 7 cm s 3–15 listy a svazečkem květů u báze. Plodonoše zůstávají živé jen jednu vegetaci. Po dozrání plodů začnou zasychat. U báze každého plodonoše je na krátkých stopkách 2–7 a méně často 10–11 plodů. Jednoduché, vegetativní, prodlužující pupeny se zakládají ve vrchní části vegetačního období. V následujícím roce z nich vyrostou silné výhony, které tvoří nepravý přeslen a na něm je jeden větší, prodlužující výhon. Výhony mívají i krátký boční obrost.

Informujte nás o zajímavém článku

Narazili jste v tisku, nebo na internetu na zajímavý článek? Informujte nás a pomozte při osvětě o příznivých učincích rakytníku a rakytníkového oleje.