Slovník pojmů



Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny, které jsou pro lidské tělo zdrojem energie. Živočichové včetně člověka na rozdíl od rostlin nedokáží sacharidy vytvořit a jsou závislí na jejich příjmu z potravy.

Glukóza

Tento monosacharid možná znáte pod názvem hroznový cukr. Glukóza je pro naše tělo základním a nejrychlejším zdrojem energie a některé buňky (jako například neurony v lidském mozku) se bez ní dokonce vůbec neobejdou.

Fruktóza

Fruktóza je ovocný cukr s vyšší sladivostí než běžný cukr. Stejně jako glukóza patří mezi monosacharidy. V potravinářském průmyslu se využívá jako doplněk či substituent cukru.

Sacharóza

Tuto bílou krystalickou látku sladké chuti běžně známe pod názvem řepný cukr, třtinový cukr nebo jen cukr. Sacharóza je z cukrů nejvíce zastoupena v naší stravě. Na rozdíl od monosacharidů, které jsou tvořeny jednou cukernou jednotkou, patří sacharóza mezi disacharidy a je složená z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly fruktózy.

Nenasycené mastné kyseliny

Některé nenasycené mastné kyseliny (někdy souhrnně nesprávně označované jako vitamin F) jsou pro lidský organismus nezbytné, sám je ovšem nedokáže vyrobit, a proto musejí být přijímány v potravě. Nejhojněji se vyskytují v rakytníkovém oleji a mají blahodárný účinek na lidskou pokožku.

Kyselina linoleová a linolenová

Tyto esenciální (pro lidský organismus nezbytné) polynenasycené kyseliny se hojně vyskytují v rakytníkovém oleji získávaném ze semen. Pozitivně působí při léčení chronických zánětlivých kožních onemocnění.

Kyselina palmitoolejová

Tato mononenasycená kyselina společně s kyselinou palmitovou převládá v oleji z dužiny plodů rakytníku. Kyselina palmitoolejová, běžná složka podkožního tuku, se uplatňuje při výrobě produktů určených ke změkčování kůže, vyhlazování vrásek a zlepšení zdraví pokožky.

Vitaminy

Vitaminy jsou látky přítomné v malých množstvích v potravě člověka, které jsou bezpodmínečně nutné pro růst a zachování životních funkcí (esenciální faktory).

Vitamin C

Člověk si na rozdíl od většiny zvířat a rostlin není schopen tento vitamin vytvářet samostatně, proto jej přijímá ve stravě. Vitamin C plní v lidském těle nespočet důležitých funkcí. Podporuje vstřebávání železa z potravy, posiluje stěny krevního řečiště a hraje zásadní úlohu při udržování imunity.

Thiamin (vitamin B1)

Thiamin je nesmírně důležitý pro metabolismus cukrů. Musí se stále doplňovat, protože se v lidském těle neukládá. Jeho potřeba vzrůstá s fyzickou i psychickou námahou.

Riboflavin (vitamin B2)

Tento žlutý vitamin patří mezi barviva přírodního původu. Má klíčovou roli v oxidačním metabolismu. Podobně jako vitamin B1 se v těle neukládá a je nutné jej doplňovat. Při nedostatku riboflavinu vzniká světloplachost a snižuje se imunita.

Niacin (vitamin B3, známý i jako vitamin PP či kyselina nikotinová)

Niacin je vitamin napomáhající uvolňování energie ze sacharidů. Má podíl na udržování zdravé pokožky a správném fungování nervového systému či zažívacího traktu. V rozvojových zemích nedostatek niacinu způsobuje vážnou nemoc zvanou pelagra. V rakytníku se obsah niacinu v plodech zvyšuje za přítomnosti ostatních vitaminů skupiny B.

Pyridoxin (vitamin B6)

Vitamin B6 se v plodech rakytníku vyskytuje ve třech podobách: pyridoxal, pyridoxol a pyridoxamin. V lidském těle je nezbytný pro funkci mnoha enzymů, které metabolizují aminokyseliny.

Kyselina listová (vitamin B9, folát)

Kyselina listová je důležitá pro syntézu nukleových kyselin a je aktivním účastníkem krvetvorby, proto se při jejím nedostatku červené krvinky deformují, mají sníženou schopnost přenášet kyslík a doba jejich životnosti je kratší. Kyselina listová se často doporučuje i během těhotenství pro správný růst plodu.

Vitamin E (tokoferoly)

Obsahem vitaminu E se rakytník řadí na první místo mezi ovocnými stromy. Vitamin E se v rakytníku nachází ve formě alfa-tokoferolu, který má pozitivní vliv na plodnost živočichů (včetně lidí). Normalizuje činnost štítné žlázy a podporuje pevnost svalů. Ve společném působení s beta-karotenem stabilizuje imunitní systém.

Vitamin K1 (fylochinon)

V obsahu vitaminu K1 nemá rakytník konkurenci. Velké množství se nachází především v rakytníkovém oleji. Označení K je odvozeno od slova koagulace, v češtině proces srážení krve, na němž se vitamin K1 velmi významně podílí. Společně s vitaminem C a F tak posiluje stěny krevního řečiště.

Karotenoidy

Karotenoidy jsou přirozená barviva rostlin, řas, hub i živočichů. Jeden z jejich největších přínosů je antioxidační působení (chrání buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku).

Beta-karoten (provitamin A)

Beta-karoten je nejaktivnější zástupce karotenoidů v rakytníku. Obsah beta-karotenu je v jeho plodech několikrát vyšší než v na karoteny nejbohatší zelenině, jako je tykev nebo mrkev. Je mu přisuzována významná role nejenom v očním lékařství, ale také při infekčních a kožních nemocech. Podle některých vědců brání vzniku rakovinových onemocnění.

Další biologicky aktivní látky

V přírodě se vyskytuje mnoho dalších látek, které, ač nejsou pro naše tělo nezpodmínečně nutné, pro nás mohou být velmi prospěšné. Některé látky si naše tělo umí vyrobit samo, ale dodáním těchto látek navíc v potravě můžeme posílit určité biologické funkce.

Bioflavonoidy

Bioflavonoidy nebo také flavonoidy jsou někdy nesprávně označovány jako „vitamin P“, což je vzhledem k jejich množství matoucí. Nejedná se totiž o jeden vitamin, ale o více než 2000 látek, které v přírodě fungují jako barviva. Důležité jsou pro své antioxidační působení v lidském organismu. Kromě uplatnění při léčbě křečových žil nebo bércových vředů mají pozitivní vliv při léčbě kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.

Anthokyany

Anthokyany patří mezi bioflavonoidy a používají se jako potravinové barvivo. V přírodě anthokyany zbarvují květy pomněnek, máků nebo plody ptačího zobu a černého rybízu.

Katechiny

Katechiny jsou látky podobné bioflavonoidům. Tyto přírodní antibakteriální látky kladně působí při prevenci onemocnění srdce a cév. Kromě rakytníku se vyskytují zejména v zeleném čaji a kakau.

Pektiny

Pektiny jsou zdrojem rozpustné vlákniny a patří proto k ochranným látkám, které na sebe poutají škodliviny (radioaktivní elementy, těžké kovy i další toxiny tvořící se v lidském organismu), které jsou v této formě následně z těla vyloučeny.

Třísloviny

Třísloviny neboli taniny získaly svůj název podle hořké, trpké chuti, kterou vytvářejí v ústní dutině. Stejně jako bioflavonoidy patří mezi polyfenoly, známé pro své antioxidační a antibakteriální schopnosti. Třísloviny mají detoxikační účinky zejména v trávicím ústrojí. Nalzeneme je zejména v čaji a červeném víně.

Steroly

Rostlinné steroly bývají označovány jako fytosteroly a v současné době zahrnují skupinu sloučenin tvořenou devíti dosud poznanými steroly. Nacházejí se v některých rostlinách, kde mají podobnou funkci jako cholesterol u živočichů.

Beta-sitosterol

Beta-sitosterol kontroluje obsah cholesterolu v krvi tím, že snižuje jeho vstřebávání, a proto je doporučován pro prevenci a léčení aterosklerózy (kornatění tepen).

Cholin

Cholin (někdy nesprávně označovaný jako vitamin B4) je základním stavebním kamenem acetylcholinu, který patří mezi látky přenášející vzruchy mezi nervovými buňkami. Nedostatek tohoto přenašeče se spojuje se vznikem některých nemocí, jako je například Alzheimerova choroba. Cholin dále normalizuje tukovou výměnu, předchází ateroskleróze, ztučnění jater a jaterní cirhóze.

Inositol

Inositol (někdy nesprávně označovaný jako vitamin B8) se stejně jako cholin uplatňuje při látkové výměně tuků a příznivě působí na centrální nervovou soustavu. Používá se také při léčení vysoké hladiny cholesterolu.

Minerály (vápník, hořčík, železo)

Vápník a hořčík nalezneme především v rakytníkových listech. Hořčík je důležitý pro zdraví cév a srdce. Vápník hraje zásadní roli při zachování zdraví našich kostí. Také železo je jedním z nezastupitelných prvků v lidském těle. Největší množství se nachází v hemoglobinu, součásti červených krvinek, které zajišťují v našem těle přenos kyslíku.