Biologické zvláštnosti rakytníku

Rakytník se liší způsobem růstu a rytmem ročních přírůstků od většiny známých stromů i keřů mírného pásu, které ukončují výhon spícím očkem. Pro mladé, vegetativně množené rostliny a též semenné rostliny je charakteristický tento monopodiální růst výhonů, kdy boční výhony prorůstají málo a jsou podřízeny růstu hlavního, dominujícího výhonu.

Na konci vegetačního období v sevřené růžici lístků přezimuje neplnohodnotný pupen, který v následném roce pokračuje v růstu. U vegetativně množených rostlin ve 3–4 roce (u semenáčků ve 4–5 roce) vrcholové, dělivé pletivo odumírá a vrchol výhonu na konci vegetace je ukončován trnem. V následujícím roce potom nový výhon pokračuje růstem z očka, které je těsně pod trnem. Tento způsob větvení je označován jako sympodiální.

Protože zde už není dominance jednoho vrcholového výhonu, je téměř pravidlem, že proroste najednou i 4–5 pupenů a vytvoří se tak 5–7 výhonů. Pupeny, ze kterých se výhony zformovaly, byly položeny blízko u sebe a společně připomínají přeslen, správně „nepravý přeslen“.

Takové sympodiální (přeslenité) větvení je potom charakteristické pro celý vývoj rakytníkového keře.
Důležitou vlastností rakytníku je, že obvykle neplodí, dokud se neobjeví první, „nepravé přesleny“. Když jsou na podzim na keřích vytvořeny přesleny, můžeme již v příštím roce očekávat úrodu. Přechod od monopodiálního větvení k sympodiálnímu se váže se začátkem plodnosti rakytníku.

Intenzivní růst výhonů nastává po odkvětu. Je to asi od poloviny května do konce června. U vzrostlých keřů pokračuje růst do konce července a u semenáčků až do podzimních mrazíků. Kultivovaný a vegetativně množený rakytník začíná plodit ve třetím, někdy až ve čtvrtém roce. Při množení ze semen z původních porostů ve čtvrtém roce plodí jen asi čtvrtina rostlin, ostatní plodí až v pátém roce.

Začátek plodnosti i množství plodů velmi ovlivní péče o rostliny a z velké části i podmínky prostředí, vláha, výživa a nepříznivě i nízké teploty v době, kdy jsou rostliny v růstu.

V původních porostech se nikdy nenachází rakytník v travnatých porostech, na lukách a tam, kde trávy vytvářejí souvislý porost. Tam se nerozšiřuje semeny ani výmladky. Protože rakytník mělce koření, trávy mají vyšší konkurenční sílu.